Upravit stránku

Z Magazínu DoTek Vám přinášíme vybrané téma z aktuálního čísla.

Budoucnost tepla

Uhlí, biomasa, plyn, odpad

Diskuse na téma „globální oteplování“ v poslední době přiostřuje. Tento klimatologický jev je přirozenou součástí historie naší planety. Jinými slovy střídání teplejších období s tzv. dobami ledovými jsou na naší planetě naprosto normální. Jen člověk je zde natolik krátce, že neměl možnost si zvyknout. Z pohledu vývoje planety se tu vyskytujeme jen zlomek času, ale co se týká našeho vlivu na ní, jeví se i tento krátký úsek jako významný. Dokud jsme neobjevili fosilní zdroje a nezačali vyvíjet složitější technologie, planeta si s námi celkem nedělala hlavu. S průmyslovou revolucí však přišla zásadní změna a planeta přestala stíhat vyrovnávat naše destruktivní zásahy do jejího fungování. Objev fosilních paliv posunul lidstvo do nové éry – éry blahobytu, ale též éry největšího znečišťování přírody a využívání zdrojů. S možností získání obrovského množství energie jsme se utrhli ze řetězu a nabyli dojmu, že neexistují hranice našich možností. Opak je ale pravdou a důsledky nás dnes dohánějí. Za poslední dvě staletí našeho blahobytu budou platit budoucí generace. Nemá příliš smysl hledat viníka. Málokdo by se přeci dobrovolně vzdal elektřiny, tepla, pohonných hmot a benefitů, které nám to přináší. Nicméně o co lhostejnější jsme byli, o to uvědomělejší bychom měli být nyní. Bude to velmi náročné a lidé budou muset přijmout zodpovědnost za budoucnost. Není pravda, že se nepřijímala opatření a omezení a že politici v čele vlád nic nedělali, jak křičí někteří aktivisté. Evropa je v tomto ohledu poměrně progresivní. Díky lídrům evropské ekonomiky jako Francie a Německo dosáhla Evropa shody na tom, že je potřeba využívání fosilních zdrojů omezit a již několik desetiletí se na tom pracuje. A je logické, že není možné vše změnit během pár let. Možná šlo mnoho věcí udělat rychleji, lépe, levněji a efektivněji, ale to by znamenalo prosazovat kroky proti vůli většiny lidí, kteří se chtěli mít lépe a žít pohodlněji – a to nelze asi nikomu zazlívat, zvláště když je před riziky nikdo nevaroval.

Stojíme nyní před zásadními změnami, které musejí vycházet především od nás samotných. Měli bychom se zamyslet, zda opravdu musíme spotřebovávat tolik jako doposud. Protože vše, co spotřebováváme, se musí někde vyrobit, a k tomu je zapotřebí mnoho energie, kterou je třeba někde vzít. Pokud bychom rádi omezili spotřebu uhlí v energetických zařízeních a nahradili ji jinými zdroji, musíme též přistoupit zodpovědně ke své spotřebě. Něco se omezit nedá - teplo doma prostě potřebuje každý, ale u mnoha jiných potřeb to možné je. Ta snaha musí být společná. Naše firma se již připravuje na změny v podobě náhrady uhlí jinými, alternativními palivy, jak se dočtete v rozhovoru s ředitelem. Díky moderním technologiím se spalováním těchto paliv neprodukuje tolik škodlivin jako při procesu spalování uhlí, ale úplně bezemisní záležitost to není. Bohužel současnou spotřebu energie v ČR není možné nahradit energií z obnovitelných zdrojů, protože spotřeba je násobně větší. My jsme ale připraveni udělat maximum, abychom zajistili i do budoucna kvalitní a stabilní dodávky energie při minimalizaci dopadů na životní prostředí. Potřebujeme k tomu ale též vaši pomoc v podobě zodpovědného a šetrného využívání energií. Protože nejmenší dopad má energie, kterou není potřeba vyrobit. Dalším příjemným efektem tohoto přístupu bude též úspora vašich výdajů za tuto službu. Věřím, že to společně zvládneme a těším se na spolupráci.

Poznámka Ing. Jany Hladové, ekoložky United Energy, a.s.

 

Teplo 2050

Celoevropský odklon od uhlí, vysoké ceny emisních povolenek, nedostatek odborných pracovníků i snahy o odpojování od centrálních zdrojů tepla – těmto nelehkým výzvám dnes čelí teplárenství v České republice. Jak se k nim staví v Komořanech? A jak zajistit pro obyvatele Mostu a Litvínova cenově dostupné teplo i do budoucna? Přečtěte si rozhovor s generálním ředitelem.

Současná vize pro společnost nese název „Teplo pro rok 2050“. Co si pod tím představit?

Pokud chceme, aby skupina United Energy na trhu s energiemi existovala v roce 2050, aby se tohoto roku ve zdraví dožila a pokračovala dál, musíme tomu přizpůsobit své dnešní aktivity. Jednak v oblasti palivové základny, ale též v práci se zaměstnanci. Právě stanovení vize společnosti na další roky a firemních hodnot je pro to klíčové, stejně jako další vzdělávání zaměstnanců, neboť pro naše rozvojové projekty budeme potřebovat špičkové odborníky. A těch je dnes obecně v republice nedostatek.

V celé Evropě je dnes patrný odklon od spalování uhlí, ovšem teplárna v Komořanech je na uhlí postavena. S jakými alternativami Teplo pro rok 2050 počítá?

V rámci EU vznikají v jednotlivých zemích tzv. uhelné komise, které řeší čím nahradit uhelnou energetiku. Zatím není úplně jasné, k čemu ta česká dospěje, respektive k jakému datu odklonu od uhlí. Chceme na to být ale připraveni, a to v rámci celé skupiny EPH. Pro Komořany jsme připravili harmonogram, který kombinuje bioblok, přechod na plyn a energetické využití komunálních odpadů.

Jaké přesně jsou vaše plány?

Mít v roce 2025 či 2026 multipalivový zdroj a moci se rozhodovat, jaké palivo je aktuálně k dispozici a je nejvýhodnější i po cenové stránce. Vše zároveň samozřejmě stavět nemůžeme. V roce 2020, kdy začnou od června platit přísnější emisní limity, odstavíme část uhelného zařízení. Část zařízení tyto limity splnit umí, takže máme k dispozici 5 kotlů. Už nyní připravujeme biokotel na spalování štěpky, který může od ledna 2022 pokrýt přibližně desetinu provozních potřeb. Další předěl je leden 2024, kdy bychom měli spustit plynové turbíny. Ty potřebujeme především pro pokrývání regulace spotřebních špiček, alespoň dokud nebudeme umět energii efektivně akumulovat. Kromě toho je stále na stole projekt energetického využívání komunálního odpadu EVO Komořany. Bohužel zákony ČR energetickému využití odpadů stále příliš nenahrávají (více o tom rozhovor s Ing. Marešem v DoTeKu č. 3/2019). V okamžiku, kdy budeme mít biomasu, plyn a komunální odpad, jsou tyto komodity dostatečné a nepotřebujeme už uhlí.

V minulosti jste představili projekt tzv. mokrého odsíření, které mělo prodloužit životnost elektrárny a naplnit zpřísňující se emisní limity. Vzdáváte se ho?

Ano, projekt jsme opustili. V současnosti teplárna Komořany umí plnit zpřísněné emisní limity při vyšších výrobních nákladech. Projekt odsíření měl výrobu zlevnit a byl plánován jako ekonomický s návratností. Když jsme do přípravy zahrnuli současné ceny emisních povolenek, cenu elektřiny a jejich výhled na 10 let a cenu nabídek od zhotovitelů, ukázala se investice jako ztrátová. Mokré odsíření by spolklo příštích deset let veškerý zisk a my bychom zůstali nadále připoutáni k uhlí a nemohli investovat do jiných zdrojů.

Teplárny ale čelí dalšímu tlaku, a to je návrat k lokálním zdrojům, odpojování...

Bohužel historie se opakuje a lidé rychle zapomínají. Už si nepamatujeme zamořená města s lokálními kotelnami v každé čtvrti respektive s komíny na každém domě? Centrální zdroje jsou dnes plně ekologizované a pod přísnou kontrolou - to je ale pro provozovatele finančně náročné a činí je to často nekonkurenceschopnými na trhu s teplem. Výsledkem může být, že si města opět zaplevelíme komíny, které nebudou plně pod kontrolou, nepodléhají přísnému měření a nemusí kupovat emisní povolenky. Když projíždíte nyní vesnicemi, přes všechny dotace na ekologizaci kotlů, stále se z mnoha komínů valí černý dým a lidé pálí cokoliv.

Hrozí podle vás rozpad centrálních zdrojů tepla?

Reálná hrozba to je a v některých městech se to už děje – třeba Česká Lípa, Jablonec nad Nisou. Z pohledu životního prostředí i z pohledu možností dohledu státní správy nad těmito zdroji je to cesta špatným směrem. Města by se tomu měla bránit.

Už jsme se dotkli problému emisních povolenek, které teplárny – na rozdíl od lokálních znečišťovatelů ovzduší - musí nakupovat. Jakým způsobem se nárůst jejich ceny projeví na ceně tepla v příštím roce?

Skutečně cena povolenky nepředvídatelně vzrostla a nešlo se na to dopředu připravit, s čímž zápasí hlavně městské teplárny. Pomohla nám ale změna sazby DPH, která letos klesla z 15 na 10 procent. Teplárny tak mohou zvýšit ceny o 5 procent a částečně si pokrýt tyto ztráty, aniž by to koncoví zákazníci pocítili. Cena pro koncového odběratele tepla tak zůstane stejná jako v loňském roce. Stejně budeme postupovat i my v případě Mostu a Litvínova. Koncová cena se nebude zvyšovat ani o míru roční inflace a doufám, že to naši zákazníci přivítají.