Jakub Petružálek: Z Litvínova kolem světa a zase zpátky

12.04.2023

Hokej se učil hrát v Litvínově, pak objel půl světa a vrátil se zpátky. Jakub Petružálek byl jedním z hráčů, který dovedl litvínovský tým k extraligovému zlatu. Teď své znalosti a zkušenosti předává dál jako trenér mládeže HC Verva Litvínov, týmu, jehož partnerem je Severočeská teplárenská. Jaké tréninkové metody si přivezl ze světa? Jací fanoušci jsou v Litvínově? A proč dnes děti neběhají venku? Přečtěte si v rozhovoru s hráčem č. 88 Jakubem Petružálkem.

Litvínov i celá republika nedávno znovu prožívaly skvělý úspěch hokejistů v Naganu před 25 lety. A všichni vzpomínali, co ten den dělali. Co jste dělal vy?
Pamatuju si to přesně. Chodil jsem v té době do sportovní základní školy v Litvínově, kousíček od stadionu. Tím, že se hrálo v Japonsku, tedy s časovým posunem, koukali jsme na zápasy ve škole. Celá naše třída byla hokejová, takže jsme to hodně prožívali. Ostatně žila tím celá Česká republika.

Inspirovalo vás to?
Určitě jsme tenkrát jako kluci chtěli být jako hokejisté z Nagana. Byla to doba bez mobilů, takže jsme byli pořád venku, hráli každý den bandy hokej. Každý týden byl pro nás hvězda někdo jiný a na něj jsme si hráli.

Jste původem z Litvínova, začínal jste tu, pak jste objel půl světa a zase se vrátil. Mělo to tak být?
Většinu kariéry jsem strávil v zahraničí a mám tam dodnes snad víc přátel než v Česku. Vždycky jsem se tu ale cítil doma. Každý rok, který jsem hrál v zahraničí, ať už to byla Kanada, Finsko nebo Rusko, jsem se na léto strašně těšil do Litvínova. Někdy po třicítce už jsem měl ujasněné, že chci zakotvit jednou tady.

Zažil jste s Litvínovem jeho největší úspěch – mistrovský titul. To byl silný zážitek?
Připojil jsem se k týmu v půlce sezóny a obával se, že přijdu do fungujícího týmu a někomu vezmu místo. Krátká doba ale ukázala, že to bylo ku prospěchu jak mně, tak týmu. S odstupem času, a možná i tím, že jsem místní a že to bylo poprvé, musím říct, že tato výhra byla nejsilnější hokejový zážitek.

V jaké kondici je dnes litvínovský hokej?
Ve světě jsem se naučil spoustu věcí a jedna z nich je hledět si svojí práce a dělat ji na maximum. Nechci proto hodnotit práci druhých. Pravda samozřejmě je, že postavení v tabulkách asi nikomu moc radosti nepřináší.