Alena Vrátná - nikdy mě nenapadlo vzdát to

Vyhlašování vítězů v anketě Sportovec regionu Mostecka 2019 bylo na dlouhou dobu jednou z posledních společenských událostí v mosteckém divadle. Titul nejlepší veteránky si odnesla triatlonistka a vytrvalkyně Alena Vrátná z Teplic. Jak se před padesátkou dopracovala k nejtěžším závodům světa a co ji na nich láká, prozradila DoTeKu v rozhovoru.

S běháním jste začínala až ve čtyřiceti letech, s triatlonem ještě později. Nikdy není pozdě?
S tím určitě souhlasí a má zkušenosti celá řada lidí. Triatlon jsou takové tři přirozené sporty dohromady - téměř každý umí plavat, na kole jezdí víc než půlka republiky a během je posedlý zbytek populace. A triatlon je osvobozující dřina.

Jakým sportům jste se věnovala předtím? Asi to nebylo z nuly ke zlatým medailím...
Od mala jsem se ráda hýbala, ale nikdy jsem nebyla v žádném sportovním oddíle. Po mateřské jsem začala s aerobikem, později přidala horské kolo, s mužem jsme lyžovali, běžkovali. Udělala jsem si cvičitelské kurzy a předcvičovala ve fitku, začala běhat a ve 40 letech padl první maratonský běh. Po 5 letech běhání to chtělo změnu, tak jsem se začala učit plavat kraul - dnes v závodě uplavu i 10 km - a koupila si první silniční kolo. První Ironman padl v devětačtyřiceti letech, první výstup na téměř šestitisícovku vloni. Bez podpory rodiny, přátel a oddílu Krušnoman bych nikdy nemohla dosáhnout na cílovou pásku, žít své sny a posouvat se dál a dál.

Proč si vlastně vybíráte takové extrémní závody?
Ženám vašeho věku obvykle stačí jóga nebo běhání v parku.Když jsem začala s triatlonem, ani ve snu mě nenapadlo, jak daleko se dostanu a co vše vydržím. Je to spontánní. Doslechnu se nebo vidím video z nějakého závodu a něco mě tam zaujme - krajina, obtížnost, zajímavost. Třeba plavecká část v Norsku začíná skokem do ledového fjordu z trajektu, na Sahaře je běh mezi dunami v písku, ve španělských Pyrenejích běžíte maratonskou část do dvou tisíc metrů. A já to chci zkusit, zažít, poznat tu zemi...

Kolik extrémních závodů jste už absolvovala?
Na jaké vzpomínáte nejraději? Během pěti let 14 extrémních triatlonů na ironmanské vzdálenosti, dvakrát klasický Ironman a jeden Ultraman, což je téměř třikrát Ironman ve třech dnech, celkem 515 km. Extrémní přitom znamená v extrémních podmínkách - studená voda, velké převýšení, běh v písku. Velmi si vážím 3. místa na světovém Ironmanu ve Francii, kde se bojovalo o nominace na Hawai, mekku triatlonistů. Speciální extrém byl Kryatlon - plavání bez neoprenu v plavkách v lednové Vltavě, pak běh a běžky... to byl velký úlet! Absolvovala jsem i množství charitativních akcí, mezi nimi vloni výstup na Kilimandžáro pro Nadační fond Rehabcare. Každý závod má své kouzlo, na každý vzpomínám šťastná - že jsem tam mohla být, že jsem to zvládla, a vždy se mi vybaví lidé, kteří za tím a můj obětavý manžel a syn. Mnohdy jsem si sáhla na dno svých sil, nevolnosti, polámané kůstky, zrada techniky, ale vždy jsem dokončila v limitu. Nikdy mě nenapadlo vzdát... v jednoduchosti je podstata úspěchu. stojí,a můj obětavý manžel a syn. Mnohdy jsem si sáhla na dno svých sil, nevolnosti, polámané kůstky, zrada techniky, ale vždy jsem dokončila v limitu. Nikdy mě nenapadlo vzdát... v jednoduchosti je podstata úspěchu.

Co vás motivuje?
Nesmírně mě to baví, i když to nesmírně bolí :-). Člověk vystoupí z komfortní zóny a dře. Dře každý den, ale to štěstí v cíli je silné a návykové.

Překazila vám koronavirová krize závodní plány?
To, že mi současná situace překazila závodní plány, nijak neprožívám. Umím se sžít s každou situací. Mám pocit, že lidé začali ještě víc sportovat a to je krásné a doufám, že jim to vydrží. Běh a cyklistika se za určitých opatření zvládly dobře, plavání ne, takže se těším, až se voda v rybnících trochu ohřeje.

Jako fyzioterapeutka se jistě setkáváte s mnohem méně fyzicky disponovanými lidmi, než jste sama. Asi jim podobnou zátěž neradíte, ale je nedostatek pohybu obecně častým problémem? Co s tím?
V mém zaměstnání nepoužiji vytrvalecké zkušenosti, ale snažím se motivovat. Všeobecně je nedostatek pohybu nebo jednostranné přetěžování velký společenský problém. Protože všechna negativa z toho vyplývající se projeví mnohem později a často jsou změny v organismu nevratné. Největší vliv má rodina. Motivace v rodině, od přátel a kamarádů, vrcholových, ale i amatérských sportovců a zájem o svůj zdravotní stav nejen aktuálně, ale do budoucnosti - to je ideální cesta.

Tyto stránky používají Cookies, které pomáhají zjistit, jak jsou stránky využívány. Abychom mohli cookies používat, musíte nám to nejprve povolit.


Nastavení cookies
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Nelze deaktivovat.
Analytické a reklamní cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a našich reklamních kampaní. Vypnutím ztrácíme možnost analýzy výkonu, optimalizace našich opatření i personifikaci.

Odmítnout