Bouře v energetice: Příčiny a důsledky

Dlouholeté iracionální spoléhání se na tzv. obnovitelné zdroje energie (OZE) přineslo na podzim 2021 velmi trpké plody v podobě raketového růstu cen energie. Politická sázka na OZE a naopak penalizace emisních zdrojů vedly podnikatele k tomu, že zásadně omezili investice do budoucí těžby ropy a zemního plynu. Protože chladné počasí v Evropě skončilo až v květnu, vyčerpaly se zásoby zemního plynu. Největší energetické firmy v EU však vyčkávaly na lepší cenu plynu, která se nedostavila, a včas si dostatek dodávek nezajistily.

Rusko zjistilo, že německé správní orgány plynovod Nord Stream 2 po dně Baltského moře do Německa do provozu hned tak neschválí. Reakcí Ruska bylo, že Evropě tento objem jinými trasami nedodalo. Výrobu z OZE kvůli nedostatkovému a drahému plynu musely tedy všude v EU nahradit zdroje ze všech druhů uhlí a samozřejmě jedou naplno jaderné elektrárny. Drahý plyn také omezil produkci umělých hnojiv s dopadem na ceny potravin. V tomto modelu, kdy se řada soukromých obchodníků s energiemi po léta úspěšně spoléhala na výhodný nákup okamžitých, spotových cen energie na trhu a měla tak cenovou výhodu proti největším seriózním hráčům zajišťujícím se dlouhodobými kontrakty, prohráli nakonec spořiví zákazníci. Dopad na hospodaření firem a domácností je v raketově zvýšených cenách obrovský. Tzv. energetická chudoba by podle zpráv z podzimu 2021 měla postihnout až 4 miliony Čechů a bude vyžadovat mnohamiliardovou státní podporu.

Základním problémem energetické cenové politiky pro chudší země EU je společný evropský trh. Už před podzimní energetickou krizí mělo Německo zcela bezkonkurenčně nejvyšší ceny elektřiny v EU, nepochybně v důsledku zarputilého zavádění OZE, přičemž paralelně fungují všechny emisní zdroje. Ceny za energie placené nyní v Německu jsou ale v principu platné i pro Česko s jeho 1/3 úrovní platů. Česká uhelná elektrárna dokáže přitom vyrábět proud z vlastního uhlí i za 0,15 Kč/kWh. Zatímco silová elektřina byla v roce 2020 běžně na evropském trhu za 1 Kč/kWh (tvořila asi 40–45 % koncové ceny), v polovině prosince byla cena na pražské burze 4,60 Kč/kWh.

V EU je cesta ke snížení cen energie možná:
1) Zrevidovat trh s emisními povolenkami, jež se změnily v nástroj likvidace uhelných zdrojů a zisků finančních spekulantů;
2) zredukovat inflaci a růst cen obnovou investic do fosilních paliv s efektem následného snížení ceny ropy a zemního plynu;
3) zpomalit přehnaně ambiciózní plány dekarbonizace, jež raketově vystřelují ceny kovů i dalších komodit, jež ani nestačí ke splnění megalomanských plánů, např. v elektromobilitě.

Také první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uznal, že ceny energie by mohly zavinit zchudnutí až třetiny z 450 milionů obyvatel EU. Takže odpověď na to, jestli se má s tímto problémem něco dělat, zní rozhodně ano. Ovšem ne formou zelených žebračenek. Protože v opačném případě čekají členské státy EU zásadní společenské nepokoje a hrozba rozpadu Unie.

PhDr. Milan Smutný
mluvčí spolku Realistická
energetika ekologie

Tyto stránky používají Cookies, které pomáhají zjistit, jak jsou stránky využívány. Abychom mohli cookies používat, musíte nám to nejprve povolit.


Nastavení cookies
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Nelze deaktivovat.
Analytické a reklamní cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a našich reklamních kampaní. Vypnutím ztrácíme možnost analýzy výkonu, optimalizace našich opatření i personifikaci.

Odmítnout