Dekarbonizace a kdy začíname topit?

Když  zabrousím  na  oficiální  stránky  Evropského  parlamentu,  tak  se  dozvím,  že  cílem  dekarbonizace  je  doslova  “zlepšování blahobytu lidí“, cestou “učinění klimatu neutrálním“ a “ochranou našeho přirozeného prostředí“, vhodného pro lidi, planetu a ekonomiku...  Kdo by si přál něco jiného?! Co mi to ale připomíná? Po  krátkém  zamyšlení,  jsem  rychle  (a  přiznávám  tedy  i  dost  lacině) našel  odpověď:  Jasně,  to  už  tady  přeci  jednou  bylo!  Pamatujeme hesla “blahobyt dovedeme vyrobit“ nebo “republice více práce, to  je  naše  agitace“  Jen  barvy  se  změnily,  dříve  červená  se  proměnila v zelenou.

V  principu  jde  zjednodušeně  o  snížení  produkce  nežádoucího  plynu  (uhlík  neboli  carbon)  vznikajícího  z  lidské  činnosti  a  jdoucího do ovzduší na naší planetě (proto “de-carbonizace“). Jen  přemýšlím,  zda  máme  my,  občané  Evropy,  dost  moudrosti  k tomu rozpoznat, “co“ nám opravdu blahobyt přinese od toho, “co“  se  politicko-populisticky  za  tento  výraz  pouze  schovává  (co  třeba  nahrazení  benzinových  aut  elektromobily  nebo  náhrada  výroby elektřiny a tepla z uhlí štěpením jádra nebo vrtulemi?). Umíme  opravdu  rozeznat,  kdo  dané  věci  rozumí  a  kdo  to  jen  dělá?  Máme  dost  odvahy  spoléhat  na  opravdové  odborníky?  Nenecháváme se jen konejšit větou: “Sousedé,  kdo by nechtěl blahobyt a zelenou planetu...“Cítím  jisté  nepopsatelné  chvění  vždy,  když  někdo  hovoří  o  po-kroku a současně o nutných změnách našeho života směrem ke zlepšení  životního  prostředí  a  zvýšení  blahobytu. 

Promítá  se  to  do všech oblastní života, tedy i energetiku nevyjímaje. Vždycky to však bude něco stát... na to myslím, a jsem ostražitý. Jako  jeden  z  prvních  kroků  de-carbonizace  jsme  již  před  deseti  lety  nabídli  tomuto  kraji  vyřešení  problému  s  neřízeným  spalováním  odpadu  na  skládkách  a  jeho  využitím  jako  paliva.  Tento  projekt  je  řešením  na  celá  desetiletí,  zatímco  skládky  problém  s  likvidací  odpadu  pouze  odkládají  na  generaci  našich  dětí  a  jsou časovanou bombou. O vyzkoušená a osvědčená řešení ale, zdá se,  nikdo  nestojí.  Již  25  let  jsme  trvale  v  procesu  modernizace  pro  ekologizaci,  vše  v  jednotkách  ne  milionů  ale  miliard  korun.  Nic není zadarmo! Vše je spojeno jedním jmenovatelem – musíme na “dosažení bla-hobytu“ zvolit správnou cestu. Neboli můžeme dělat jen to, co umíme  a    na  co  máme  prostředky,  technické  i  finanční.  Je  tedy nezbytné udržet pevnou a hlavně logickou vazbu mezi chtěným a možným (a to, i když v budoucnosti se cíle mohou zvyšovat,  vazba  se  musí  zachovat). 

Jakmile  se  tato  vazba  přeruší,  je  cíl  prostou  utopií....  Jak  toho  dosáhnout?  ...na  to  teď myslím. Přeji  si,  aby  střídmost,  pokora,  moudrost  a  odpovědnost  k našim dětem nám a našim metodikům v Bruselu byly nápomocny na naší cestě k ozelenění planety a k blahobytu, ale také  nám  dopomohly  ke  správnému  chápání  a  výkladu  všech  hesel,  nejen  zde  výše  uvedených,  ať  už  jsou  červená,  zelená  nebo hnědá.  V opačném případě opravdu lze vážně pochybovat  o  naší  pozici  na  vrcholu  pyramidy  živočišných  druhů  ...na to myslím.

KDY ZAČÍNÁME TOPIT?

Otopné  období  podle  vyhlášky  Ministerstva  průmyslu  a  obchodu  začíná  1.  září  a  končí  31. května. Dodávky tepla do domácností, škol a úřadů startují tehdy, když dva po sobě jdoucí dny  klesne  průměrná  denní  teplota  pod  13  °C a   předpověď   neukazuje   možnost   oteplení.   Z  našeho  desetiletého  grafu  vyplývá,  že  září  se  otepluje  a  topit  se  tak  začíná  spíše  v  jeho  druhé   půli.   Také   vloni   odstartovala   topná   sezóna v Mostě a Litvínově až 25. září.

Dekarbonizace a kdy začíname topit?

 

❬   Zpět