Počátky energetiky na Mostecku
12.04.2023
80 let od zahájení výstavby, které si letos připomíná elektrárna v Komořanech, bude mapovat výstava v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Zajímavé milníky z historie vám ve třech dílech připomeneme také v DoTeKu. V prvním se dozvíte, jak odstartovala historie uhelné energetiky v Československu a kdy se dostavělo celé zařízení komořanské elektrárny.
Starší sestra Komořan
Jmenovala se Ervěnice a s ní se začala psát historie uhelné energetiky v Československé republice. Tepelná elektrárna Ervěnice poblíž uhelného dolu Hedvika se začala stavět v roce 1923 a jejím úkolem bylo zásobovat Prahu a okolí elektrickou energií. Poprvé se tak stalo 26. února 1926. Výkon měla 45 MW a k tomu tři stometrové komíny, které tehdy představovaly nejvyšší stavby v okolí. Začátkem třicátých let elektrárna pokrývala 80 procent veškeré spotřeby elektřiny v hlavním městě. Do pražské rozvody elektřinu dopravovalo vedení dlouhé 84 kilometrů. V rozšiřování elektrárny se pokračovalo během druhé světové války a stavba byla dokončena až po ní, v roce 1952. Obě ervěnické elektrárny měly nakonec výkon 210 MW. Jejich historie definitivně končí likvidací posledních částí v roce 1986 a dnes už je možné najít jen menší pozůstatky mohutného areálu.
Plány třetí říše
Zabrání pohraničí Němci v roce 1938 znamenalo těžkou ránu československému průmyslu – energetická základna Podkrušnohorské pánve připadla k Sudetům. Toho si byli Němci velmi dobře vědomi a přicházejí s obrovskými plány na využití zdejšího uhlí – jednak v elektrárnách a jednak v chemickém průmyslu, který jim má nahradit nedostatek ropy k výrobě pohonných hmot pro vedení války. Doly i ervěnická elektrárna se stávají majetkem obřího koncernu SUBAG, který později pohltí ještě větší Teichswerke Hermann Göring. Němci plánují vybudovat největší energetický komplex na světě o výkonu 1 000 MW, což je zhruba jeden blok jaderné elektrárny v Temelíně, a chemické závody na výrobu paliv z uhlí. V roce 1941 zahajují stavbu druhé části elektrárny Ervěnice, v roce 1942 se v Komořanech začíná budovat úpravna uhlí a o rok později vedle ní elektrárna Komořany s plánovaným výkonem 272 MW.
Dělníci z celé Evropy
Už v roce 1939 začala stavba chemičky v Záluží, doly běžely na plné obrátky, budovaly se úpravny uhlí a další zpracovatelská zařízení a následně i elektrárny. To vše vyžadovalo obrovské nasazení pracovních sil, které vrcholilo v letech 1942 a 1943. Nejprve přicházejí dobrovolníci nejen z Čech, ale i dalších koutů Evropy, pak totálně nasazení z okupovaných zemí a nakonec váleční zajatci a trestanci. Hustota obyvatel Mostecka a Litvínovska se zdvojnásobila a vyrostlo tu na devadesát ubytovacích táborů, pracovních i zajateckých. Region se proměnil doslova v Babylon – podle odhadů tu pracovali lidé 23 různých národností. Podle historických záznamů se na stavbě elektrárny Ervěnice podíleli hlavně ruští zajatci. Kdo stavěl od roku 1943 elektrárnu v Komořanech, se nám zjistit nepodařilo. Připomenout je však třeba, že do konce druhé světové války zahynulo na Mostecku, ať při práci, v táborech nebo při bombardování na 12 tisíc lidí.
;)
