Týden tvorby v uvolněné atmosféře

09.10.2020

Setkání malířů na Benediktu patří neodmyslitelně k mosteckému létu. Každý rok tu týden tvoří umělci, kterým pod ruku chodí nahlížet obyvatelé města. Nejvýznamnější kulturní událost letní sezóny letos podpořila také skupina United Energy.

Pomáháme kultuře po koroně

„Přestože je v oblasti darů a sponzoringu naší prioritou především vzdělávání a bezpečnost obyvatel, přispíváme i na kulturu a volnočasové aktivity obyvatel. Malířské sympozium je po koronavirové krizi jednou z mála akcí, která v současnosti probíhá. Návštěvníci mají jedinečnou možnost pozorovat umělce při práci a v diskusi s nimi se dozvědět i něco více o umění. Proto jsme se rozhodli tuto akci v nelehké době podpořit,“ řekl generální ředitel United Energy Milan Boháček. Ten si nenechal ujít závěrečnou vernisáž děl, která při sympoziu vznikla, a která byla vyvrcholením týdenní práce. Malířské sympozium na Benediktu se konalo již po dvanácté, v posledních letech se střídá s Barevným Benediktem, na nějž přijíždějí známí regionální umělci.

180 metrů plátna
Letošním pojítkem sympozia byl výtvarník a pedagog Martin Mainer, jehož ateliérem mladí účastníci prošli, ať už na Akademii výtvarných umění v Praze nebo na fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. „Původně jsem chtěla přivézt do Mostu krajináře, ale volba nakonec padla na studenty Martina Maiera. Jedinou nevýhodou v tomto případě jsou rozměry pláten. Krajináři bývají skromnější, ale teď jsem objednávala sto osmdesát metrů čtverečných plátna,“ podotkla s úsměvem při zahájení organizátorka sympozia Šárka Čepeláková. Podle dalšího z organizátorů, Jana Čepeláka, provázela sympozium uvolněná atmosféra. „Trochu jiné to bylo letos v tom, že se malíři většinou už znali dopředu a také že tu většina z nich byla poprvé.“

Inspirace krajinou
Podobných sympozií, kde mohou umělci v klidu celý týden tvořit, a zvlášť pro nejmladší generaci výtvarníků, mnoho není, takže nabídku uvítali. „Je to trochu návrat ke studentským časům, kdy jsme všichni pracovali společně v ateliéru,“ poznamenal Samuel Paučo. Společná práce je podle něj motivující. „Zajímá nás hodně zdejší krajina, poznamenaná hornictvím,“ doplnila Barbora Kachlíková, která se těšila především na intenzivní práci a soustředění. Inspiraci zde našel i krajinář Adam Kašpar: „Nikdy jsem neviděl České středohoří ani Most, pro mě to byla nepoznaná krajina. Už když jsem přijížděl, tak mě to dostalo. Taková česká Itálie – ty ostré sopečné kopečky. A strašně se mi líbí uhelné lomy, takový zásah do krajiny, co jsem ještě nikde neviděl. Je to trochu démonická krása, ale je to zajímavé.“